Nikdy bych nečekal, kam to dojde
Z deníku šíleného vědátora, zápis první.
Že na mne z pod stolu vybafne rostlina, která se přijede podívat, co dělám, a když jí pohladím cvrliká blahem, nebo že se obyčejný muškát vlivem své nevědomosti dvakráte omylem pokusí spáchat sebevraždu (naštěstí neúspěšně, ale o tom v jiném blogu), jsem ještě před rokem vůbec netušil, a kdyby mi to někdo vyprávěl, zřejmě bych ho považoval za blázna či fantastu. Jenže právě takové věci se mi dnes dějí...
Když jsme začali s měřením elektrické aktivity rostlin, šlo původně o malý jednoduchý vědecko-vzdělávací projekt pro dceru. Jeho cílem bylo převést naměřené hodnoty na zvuk a slyšet tak "písničky" různých rostlin.
Jenže znáte to. Když jsem viděl první výsledky, byl jsem jimi poměrně zaujat. Nešlo totiž přehlédnout, tedy vlastně přeslechnout reakce k aparatuře připojených rostlin na různé podněty. Asi nejsilněji na mne zapůsobil zjevný rozdíl v reakcích smetanky při doteku květu od čmeláka a lidského prstu.
Pustil jsem se tedy do stavby kvalitnější aparatury, pořídil si pelargonii pokusníka a zahájil práce hlubšího výzkumu elektrické řeči rostlin. A mohu směle konstatovat, že výsledky z mnoha sérií provedených experimentů mne nepřestávaly doslova ohromovat.
Nejsilněji na mne zapůsobilo, že rostlina, konkrétně pelargonie pokusník, dovede rozpoznat podle hlasu různé jedince a spojit si s nimi pozitivní nebo negativní zkušenosti. To se projevovalo specifickými sériemi signálů v její elektrické aktivitě, které bychom mohli připodobnit k lidským emocím strach a radost. Přiznám se, že jsem byl objevenou schopností takových mentálních pochodů u rostliny šokován.
A pak přišel nápad, zda by se rostlina naučila cíleně pohybovat, pokud by měla tu možnost. Myšlenka poměrně jednoduchá. Ovšem chtěl jsem jí zpracovat tak, aby rostlina nebyla pro robota pouhým senzorem, ale doslova ovládajícím mozkem.
A tak jsem se pustil do návrhu a výroby aparatury, která z pelargonie pokusníka udělá kyborga. K ovládání robota jsem využil ty frekvence elektrické aktivity rostliny, které sama přirozeně téměř nevyužívá a mírně aktivní se stávají pouze ve velmi specifických situacích, například při stresu. Celý systém jsem pak nastavil tak, aby rostlina setrvávala na místech, kde vykazuje vysokou biologickou spokojenost a naopak opouštěla místa, kde se cítí stresována.
Dne 1. ledna 2023 je dnem Trifidů. Tehdy jsem poprvé spustil celou sestavu a největší experiment započal.
Během prvních minut se nedělo nic. Chce to nějaký podnět. Trochu stresu pro pelargonii pokusníka zabralo. Pohnula se. V její elektrické aktivitě se objevila neznámá odezva. Opět se posunula.
Během prvních pár hodin pelargonie zvládla reagovat na stres tím, že odjela. V průběhu prvních dnů se její schopnosti ovládat podvozek zdokonalovaly, už třetí den dovedla zatáčet na správnou stranu směrem od stresora. Také se zdálo, že se tu a tam ráda přemístí jen tak.
Po týdnu už pelargonie pokusník cestovala po laborce jako by to pro ní bylo zcela přirozené. Jen studenti a různé návštěvy daly paní pelargonii zabrat. Byl jsem hodně překvapen, když začala vyhledávat oblíbené jedince a snažila se být v jejich blízkosti, od stresorů se naopak snažila držet dál.
Přijde čas vyzkoušet i jiné druhy pokojových rostlin.